I velikonoční dekorace mají své příběhy

Každoročně se s příchodem jara objevují ve výlohách obchodů králíci, slepice, kachny a malovaná vajíčka. Tyto zajímavé předměty mohou příjemně ozdobit domov a vnést do něj energickou jarní atmosféru. Věděli jste však, že ne všechny byly vždy spojovány s Velikonocemi? Podíváme-li se do minulosti, zjistíme, že i velikonoční dekorace mají své zajímavé příběhy.

Zajíc - symbol jara

Přestože jsou Velikonoce křesťanským svátkem, v Bibli nenajdete žádné pasáže o zajíci se sametovou srstí a dlouhýma ušima. Přesto je zajíc odedávna nejoblíbenějším symbolem. velikonoční dekorace. Jak je to vůbec možné?

Blízký zvířecí příbuzný zajíce - králík - byl původně u germánských kmenů obývajících severozápadní Evropu považován za symbol jara. Když se v prvních staletích našeho letopočtu v této oblasti rozšířilo křesťanství, tento symbol i přes potlačení pohanství nezmizel a zachoval se v lidové kultuře. Ačkoli přímé důkazy chybějí, předpokládá se, že během středověku se představa králíka jako germánského symbolu jara začala slučovat se starokřesťanskou představou králíka jako symbolu plodnosti a nevinnosti.

První písemné zmínky o velikonočním zajíci se v Německu objevují až koncem 17. století. Mezi tamními luterány vznikla tradice obdarovávat o Velikonocích děti, které se během roku dobře chovaly. Protože dospělí nechtěli dětem přiznat, že dárky jsou od nich, vysvětlovali dětem, že košíky s vajíčky, sladkostmi a někdy i hračkami jim přinesli králíci.

Z Německa se tato tradice postupně rozšířila do sousedních zemí. Králík byl stále častěji zaměňován se zajícem. V 19. století už byly pohlednice, hračky a knihy s velikonočními králíky a zajíci rozšířené téměř po celé Evropě. Velikonoční zajíc si následně získal velkou oblibu ve Spojených státech a dalších zemích založených evropskými emigranty.

Pestrobarevná vajíčka

S Velikonoční vajíčka jsou tak trochu jako zajíčci. Vejce bylo původně pohanským symbolem příchodu jara, který později převzali křesťané. Ačkoli písemné prameny chybí, staré ikonové malby nám říkají, že vejce je křesťanským symbolem znovuzrození již od prvního století našeho letopočtu. Tehdy však lidé ještě vejce nemalovali ani je nespojovali s Velikonocemi.

A jak jsme se dostali k dnešním dekorativním, pestrobarevným vajíčkům? Některé historické prameny uvádějí, že tato velikonoční tradice vznikla ve středověké Evropě během 13. století. Proč s ní lidé začali, nevíme jistě. Podle nejrozšířenějšího vysvětlení patřila vejce k zakázaným potravinám v období předvelikonočního půstu a naši předkové je zdobili na oslavu konce tohoto období.

Další historie malovaných vajec je podobná jako historie velikonočního zajíce. Z Evropy se následně rozšířily do Spojených států a zbytku křesťanského světa. Protože byla mezi lidmi velmi oblíbená, ale ne každý je chtěl vždy malovat, stala se postupem času komerčně dostupná a začala se objevovat v obchodech. To je jeden z důvodů, proč jsou dnes jednou z nejoblíbenějších velikonočních dekorací.

Velikonoční ovečky

Na rozdíl od zajíčků a malovaných vajíček nemá symbol velikonoční ovečky pohanské kořeny. Ve skutečnosti se jedná o symboliku, jejíž původ sahá až do starověkého Izraele. Právě tam vznikla tradice slavení Pesach - připomínající židovský exodus a osvobození z egyptského otroctví. Při této příležitosti každá židovská rodina obětovala svému bohu Jahvemu beránka.

Když Ježíš navzdory své nevinnosti zemřel na kříži a obětoval se tak za hříchy všech lidí, stal se beránek křesťanským symbolem jeho oběti a obecně čistoty, neposkvrněnosti a nevinnosti. A protože se traduje, že Ježíš vstal z mrtvých o Velikonoční neděli, křesťané si beránka spojují s Velikonocemi.

Historické prameny potvrzují, že tato myšlenka se mezi křesťany šířila ještě několik století poté. Například v 7. století sepsali benediktinští mniši modlitbu, v níž prosili o požehnání pro beránka. O dvě století později přijala katolická církev velikonoční symbol beránka. Papežové pak zavedli zvyk podávat pečené jehněčí jako jeden z pokrmů velikonoční večeře.

A jak se ze symbolu beránka stal dnešní velikonoční beránek? Záměna či volná záměna obou symbolů je historicky poměrně nedávnou záležitostí. Dříve mělo na život lidí velký vliv náboženství a podle církve ovce (na rozdíl od beránka) nepředstavovala čistotu a neposkvrněnost. Skutečnost, že si dnes můžete v obchodě koupit ozdobnou ovečku, je tedy důsledkem postupného šíření sekularismu, k němuž docházelo především v průběhu 19. a 20. století.